Tip na výlet: Long Story Short

Začínáme zase cestovat, což je moc fajn. Proto bych vám dnes ráda doporučila hotel, resp. hostel Long Story Short v Olomouci.  Na tenhle výlet jsme se vydaly s mojí ségrou kdysi na jaře (upřímně řečeno, před dvěma lety) a spunktovala jsem ho hlavně kvůli nově otevřenému Long Story Short, který na mě vyskakoval ze všech designových časopisů a  webových stránek. Chtěla jsem se tam podívat, a tak jsem hecla ségru, že zajedeme na víkend do města jejího vysokoškolského mládí. Při té příležitosti mě provede městem, ukáže školu, kde studovala a tak dál.

Nebudu se sáhodlouze rozepisovat (pokusím se to držet ve stylu „long story short“) – z hotelu jsme byly nadšený, je to překrásně a s citem zrekonstruovaný prostor části původního olomouckého opevnění ze 17.století. Interiér mě opravdu okouzlil, Denisa Stržmíšková, která navrhovala design těchto prostor, krásně propojila historický ráz budovy s moderním minimalismem. Pokoje jsou zařízené velmi čistě a nadčasově, ale cítit se v nich budete opravdu dobře. Můžete si vybrat, zda chcete pokoj se sprchou a WC, nebo levnější typicky hostelový pokoj pro víc lidí. Mně se hodně líbila kombinace nových moderních prvků, uměleckých zarámovaných maleb na stěnách a starých retro kousků nábytku, které si pamatuju ještě z dob svého dětství. I takovéto malé houpací křesílko jsem tady objevila.

Snídani i později lehký oběd jsme si daly v místní kavárně. Vše bylo samozřejmě výborné, měly jsme super servis, personál byl milý, prostě jsme se tady cítily vítané a vlastně tak trochu jako doma. Dnes už mají v Long Story Short i restauraci, takže to beru jako pádný důvod si sem znovu zajet na výlet. Navíc je zde krásná letní teráska, která láka k posezení venku. Tehdy byla ještě zavřená, protože byl začátek března a zima.

Pokud se do „Olmiku“ vydáte, mám pro vás další tipy, kam se zde podívat. Určitě si zajděte na víno do podniku s nápaditým názvem Na břehu Rhóny. Je to moc hezký prostor (možná znáte další pobočky v Praze) a víno si „čepujete“ sami, jen si píšete čárky, které vám obsluha při placení sečte. Jestli pojedete s dětmi, nevynechejte vědecké centrum Pevnost poznání. Na večeři můžete do Entree Přemka Forejta. Tam jsme sice nebyly, protože jsme jídlo nakonec vyměnily za kulturní zážitek v místním kině (dávali zrovna neskutečný film Já, Tonya a my se ségrou jsme holt takový „kinofilky“, takže jsem si to nemohly nechat ujít, byly jsme v kině skoro samy dvě, a film nás totálně odrovnal a rády na tenhle zážitek vzpomínáme).  Nevynechte také bar a bistro Konvikt v místním jezuitském konviktu (jak jinak), který navrhovala stejně jako Long story short šikovná Denisa Stržmíšková.

V Olomouci je samozřejmě spousty krásných a historických míst, která stojí za návštěvu, pár tipů najdete přímo na stránkách hostelu . Mě tohle město hodně nadchlo svým klidem a pohodou, takže se sem určitě zase vrátím a těším se na to. A pokud byste chtěli další tip, kam vyrazit na výlet, mrkněte sem.

Mějte krásné léto.